CARSHARING JAKO SOUČÁST UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY
... obecně je výhodnější tam, kde by uživatel najezdil ročně méně než 10 tisíc kilometrů.
Michal Šimoník, Autonapůl
Carsharing je jeden z mnoha osvědčených nástrojů, které v dlouhodobém pohledu mohou pomoci snížit počty aut ve městech či naši závislost na individuální automobilové dopravě. Primárně ve větších městech rozhodně patří mezi opatření aktivní dopravní politiky a strategií řízení mobility, protože představuje reálnou alternativu k vlastnictví auta.
Co je carsharing
Carsharing se do češtiny (pokud vůbec) nejčastěji překládá jako „sdílení automobilů”, což může evokovat různé mody využívání, nicméně v užším slova smyslu se pojmem označuje institucionalizované sdílení vozů, které pro své uživatele či klienty provozuje specializovaný poskytovatel této služby. Základními znaky jsou především: organizovaná skupina uživatelů, rozrůzněný vozový park, decentralizovaná síť parkovacích a předávacích lokalit, plně samoobslužná rezervace a vyzvednutí vozu, půjčování i na krátké časové úseky (na hodinu i méně) či nutnost vůz online rezervovat, aspoň s minimálním předstihem.
Carsharing tedy není ani tzv. spolujízdou, která je de facto organizovanou formou stopování. V mnohém se také liší od běžných autopůjčoven, které většinou mají omezenou otevírací dobu jediné pobočky, výrazně delší minimální dobu půjčení (typicky 1 den), vyšší administrativní nároky před každou jízdou a nemožnost samoobslužného vyzvednutí auta kdykoliv či decentralizovaně.
Typicky se v carsharingu využívají moderní technologie jako specializovaný hardware a software kombinující chytré jednotky v autech, otevírání skrze čipové karty či smartphony a GPS lokalizaci volných vozů. Tyto technologie jsou nutné, ať už konkrétní provozovatel pracuje s konceptem pevných parkovacích míst (každý sdílený vůz má pevně vyhrazené parkovací místo) nebo tzv. plovoucích (vozy klienti vyzvedávají a opouštějí kdekoliv v předem určené lokalitě, např. čtvrti či širším centru města).
Benefity pro uživatele
Uživatel carsharingu, ať už fyzická či právnická osoba, díky účasti v systému může získat více různých benefitů. K uživatelským výhodám carsharingu patří především přístup k automobilu bez nutnosti uhradit běžně vysoké pořizovací náklady a fixní náklady spojené s vlastnictvím vozidla. Každý uživatel má po vstupu okamžitě k dispozici zánovní a kompletní vozový park, tedy často např. vozy různé velikosti pro různé účely, dokonce i ve více městech.
Typicky se za využívání sdíleného auta platí nějaká kombinace časového (např. hodinového) a kilometrového poplatku, ve které jsou zahrnuty všechny položky s provozem auta spojené: tedy nejen palivo, ale také pojištění, servis, amortizace či dálniční známka. Poté platí, že carsharing je obecně výhodnější tam, kde by uživatel najezdil ročně méně než cca 10 tisíc kilometrů. Při vyšších porcích kilometrů nebo potřebě mít auto každý den k dispozici už se carsharing vyplácet přestává.
Pro většinu uživatelů je kromě úspory financí ale důležitý další faktor, kterým je výrazná úspora času a starostí spojených s provozem vozu. Nemusí se starat o nákup auta, pojištění, servis ani přezouvání pneumatik či dálniční známku, to vše zajišťuje provozovatel carsharingu a vše je započítáno v cenách za využívání služby. Pro právnické osoby jako jsou firmy, neziskové či příspěvkové, státní či městské instituce může být tato položka zajímavou formou další úspory např. personálních nákladů.
Nevýhody
Carsharing je ze své pozice doplňku k ostatním druhům udržitelné dopravy odkázán především na kvalitní síť veřejné dopravy. Tedy tam, kde tato síť chybí nebo není dostatečně hustá, např. na venkově, se mu daří výrazně hůře než ve větších městech. Uživatelé své cesty také musí lépe plánovat a předvídat, někdy se může stát, že na poslední chvíli už volné auto ve svém blízkém okolí nenajdou.
Společenské přínosy
Carsharing se skvěle doplňuje s hromadnou dopravou, chůzí nebo jízdou na kole. Jeden efektivně využitý vůz carsharingu nahrazuje 4 až 10 soukromě vlastněných aut, čímž pomáhá šetřit místo ve městech. To může vést ke snížení potřeby parkovacích míst.
Moderní vozy carsharingu při svém provozu v průměru vypouští i méně škodlivých emisí. Je to především proto, že jsou výrazně novější a díky tomu splňují přísnější emisní standardy, než je průměr daného státu. V ČR je průměrný věk osobních vozů 14 let, zatímco např. carsharing Autonapůl má auta mladší než 3 roky a tento věk díky obnově stále klesá.
Carsharing také mění dopravní chování svých uživatelů. Je to dáno tím, že obecně přesouvá většinu fixních nákladů spojených s vlastnictvím automobilu do variabilních, a tím lépe ukazuje skutečnou cenu za každý ujetý kilometr. Uživateli toto nastavení umožňuje velice dobře porovnat výhodnost jednotlivých způsobů dopravy pro konkrétní cestu a případně pro tu kterou cestu zvolit jiný dopravní prostředek. Naopak protože pořízení auta je nákladné, ale používání levné, vlastníci se na rozdíl od “sdílníků” snaží maximalizovat využívání auta. To zvyšuje externí společenské náklady, jakými jsou dopravní zácpy, zvýšená poptávka po infrastruktuře, nehody a dopady na životní prostředí.
Díky různorodosti vozového parku v praxi dochází také k jevu “zmenšování vozů”. Klient si může pro každou cestu vybrat nejvhodnější vůz, a tak si na větší nákup či výlet ve dvou nemusí brát zbytečně velký vůz s vyšší spotřebou paliva, když mu stačí menší. Přesto má pro případ dovolené či stěhování stále k dispozici i větší auta.
Proč by města měla carsharing podporovat
Carsharing má mnoho společenských přínosů, proto si podporu měst zaslouží. Na západ od našich hranic už mnohá města zpracovávají metodiky, podílejí se na projektech implementace carsharingu do svých dopravních strategií nebo při jednáních s provozovateli hledají cesty vzájemně prospěšné spolupráce. Jako vzorový příklad mohou posloužit německé Brémy, jejichž odbor dopravy měl stanoven i závazný cíl rostoucího počtu uživatelů carsharingu v tomto městě, který naplňuje v úzké spolupráci s tamním provozovatelem carsharingu. Město má jasné argumenty, proč carsharing podporuje, především s ohledem na úsporu nákladů, které by muselo investovat do výstavby parkovišť, pokud by sdílení nefungovalo. Také díky podobně systematickému přístupu počty klientů carsharingu ve světě stále rostou, např. v Německu už překročily 1 milión uživatelů.
Jak vhodně podpořit
Možností, jak mohou města či instituce samosprávy či státu podpořit carsharing, je mnoho. Jedním z nejzásadnějších způsobů je forma podpory v oblasti parkování. Sdílený vůz bude vždy potřebovat nějaké místo, kde bude moci stát, když zrovna nebude v provozu, bez ohledu na to, zda konkrétní poskytovatel využívá model plovoucích nebo pevných míst – v obou systémech je otázka parkování klíčová. Pokud město není schopno či ochotno najít vhodný způsob spolupráce v této oblasti, atraktivita carsharingu jako alternativy k vlastnictví auta klesá. Obecně platí, že pro sdílené vozy jsou vhodnější parkovací stání v uličním prostoru, tedy viditelná pro kolemjdoucí a pocitově bezpečnější, než například kryté garáže či podobně uzavřená místa.
Jednou z dalších možností je marketingová podpora carsharingu. Vhodnou formou může být zvýhodnění reklamy v prostředcích MHD nebo v dalších reklamních prostorách města či dopravního podniku (např. zastávky, pokladny, periodika, atd.). Velmi pokročilým příkladem může být také jisté propojení tarifu MHD s carsharingem, ve formě vzájemných slev či využitím jediné chytré čipové karty pro cestování MHD i převzetí sdíleného auta.
Jednou z méně tradičních možností podpory je využití carsharingu v komunálním managementu mobility. Vozy provozované městem, některými jeho úřady či příspěvkovými organizacemi nemusí být vždy provozovány efektivně a díky zapojení do carsharingu by si města mohla ušetřit část nákladů spojených s vlastnictvím či provozem aut. Pro carsharingové firmy je to často velmi vítané rozhodnutí, protože větší část jejich klientů tvoří fyzické osoby, které preferují vozy o víkendech či večer, zatímco firmy a úřady vozy potřebují často během pracovního dne. Díky tomu je sdílený vůz využíván ještě efektivněji.
Závěr
Do budoucna se dá očekávat další růst počtu uživatelů již funkčních systémů carsharingu, stejně jako vznik dalších subjektů, které budou na tomto poli operovat a navzájem si konkurovat. V celosvětovém pohledu jde o stále rostoucí a perspektivní trh, v Česku je sice na začátku, ale dá se předpokládat jeho masivní rozvoj a rostoucí zájem ze strany obyvatel. Města a jejich dopravní strategie by na to měla být připravena a měla by mít jasno v tom, proč se jim spolupráce s provozovateli carsharingu dlouhodobě vyplatí, a v čem bude přínosem.
Zdroj: scmagazine.cz