EFEKTIVNÍ STAVBY

25.07.2014 00:00

Současný životní styl ve vyspělých zemích generuje poptávku po celé řadě výrobků, potravin a služeb z celého světa. Nedílnou součástí každodenního života se stala dostupnost mobilního signálu, internetu, aktuálních informací, rychlé a pohodlné dopravy, lékařské péče, vzdělání. Početné a mnohdy i protichůdné potřeby ovšem zásadně mění náš životní prostor.

Dnešní možnosti rozmanité spotřeby jsou výsledkem procesu, na jehož počátku stála směna, dělba práce a specializace vloh a schopností. Nyní jsme se dostali do bodu, kdy za námi odvedenou práci – úzce zaměřenou a jednostranně specializovanou, máme možnost spotřebovávat široké spektrum práce ostatních lidí. Je to charakteristický rys moderního života, sama definice vysoké životní úrovně: rozmanitá spotřeba a zjednodušená produkce. 

 

Postupující vývoj společnosti pochopitelně zásadně proměňuje i městské hospodářství. Částečná lokální soběstačnost sídel se s rozvojem dopravy snižuje a městské hospodářství se stává více provázané a vzájemně závislé. Jedním příkladem z mnoha je kdysi pestrá minulost českého cukrovarnictví, které v dobách svého největšího rozkvětu dosahovalo počtu až tří set cukrovarů. Do dnešních dnů se jich v činnosti zachovalo pouze sedm a ty mohou nahradit v podstatě veškerou původní produkci. Podobný vývoj můžeme sledovat u spotřebních výrobků nebo v případě odborných služeb. Každodenně využívané spotřební zboží dosáhlo tak vysoké technologické úrovně, že již není možné jeho spotřebu saturovat jednoduchou výrobou v dílně za městským domem. 

Nerezidenční suburbanizace

Růst produkce, konkurence na trhu a nové technologie a postupy vyžadují racionální a účelná řešení s přehlednou logistikou provozů. Odraz tohoto trendu můžeme pozorovat na periferii současných měst, kde vyrůstají stavby, jež svou povahou a rozsahem své působnosti překračují nejen hranice regionů a států, ale mnohdy i kontinentů. Často nemají žádný vztah k sídlu, v jehož katastru se nachází. Tento trend bývá souhrnně označován jako nerezidenční suburbanizace. Stavby, které zde vyrůstají, jsou zcela podřízeny vlastnímu provozu. Z principu efektivity jsou zde vyloučeny jiné aktivity, které by mohly narušit jejich bezproblémový chod. Koncentrují činnosti za účelem maximální provozní efektivity a se zvyšující se koncentrací roste jejich velikost i rozsah a oblast jejich působnosti. 

 

Mezi hlavní soudobé typologické druhy staveb, které můžeme nazývat jako funkčně efektivní, patří zejména: logistické a skladovací stavby, technologické a výrobní stavby, nákupní a zábavní centra, stavby a areály zpracovatelského průmyslu, univerzitní kampusy či vědecká centra, areály nemocnic, případně dopravní stavby (hromadná doprava obyvatel). Způsob, jakým jsou jednotlivé areály funkčně efektivní, se u každého druhu mění dle povahy jejich provozu. 

Funkčně efektivní stavby

Nákupní a zábavní centra koncentrují svoji nabídku pro vytvoření ideálního konkurenčního prostředí s velkým výběrem zboží a zážitků, které je pro jeho zákazníky lákavé. Technologické a výrobní areály koncentruji svoji výrobu do objektů ušitých na míru jejich provozu, které jsou situovány na dopravně dobře dostupných místech. Komplexnost a vysoká odbornost současné zdravotní péče vyžaduje realizaci nemocničních areálů, které budou zahrnovat jednotlivá, vzájemně propojená oddělení. Každodenní poptávka po dopravě generuje extrémní požadavky na provázaný a funkčně propracovaný systém. 

 

Přestože mnohé z těchto staveb vznikají za různých podmínek a s jiným záměrem, všechny vykazují několik společných charakteristických znaků. Díky své plošné náročnosti vytvářejí ve struktuře měst rozhlehlé, špatně prostupné oblasti, které jsou často více méně monofunkční. Díky koncentraci svých aktivit mají tendence z obsahově vrstevnatých částí sídel vytlačovat původní funkce a aktivity. Ztrácí se tím významová bohatost urbánního prostoru a ve městech se vytváří lokality, které z povahy věci nesou pouze jediný typ informace. Funkčně efektivní stavby s sebou vždy přináší zvýšenou dopravní zátěž, často nákladních automobilů a kamionů. Navíc bývají přístupné pouze individuální automobilovou dopravou, hromadná doprava osob je ekonomická jen u staveb s vysokou návštěvností. Pěší dostupnost je v případě některých staveb zcela nemožná nebo nebezpečná. Proto se veřejnost těmto stavebním celkům často brání, neboť nechce v blízkosti svého bydliště stavby, které s jejich městem a regionem nijak nesouvisí a přináší zvýšenou dopravní a hlukovou zátěž. V neposlední řadě lze jako zásadní negativní dopad vnímat skutečnost, že se velká většina těchto staveb realizuje na zelené louce, často na kvalitních zemědělských půdách s vysokou bonitou.

Výrobní a logistické centrum v obci Pavlov u Prahy 
Koper, Slovinsko – kontrast soudobé výstavby s historickým jádrem 
El Ejido, Španělsko – koncentrovaná oblast pěstování ovoce a zeleniny 
El Ejido, San Augustín, Španělsko – detail 

Města jako zrcadla potřeb

Přes popsaná negativa si současná společnost svým životním stylem tyto stavby žádá. Služeb a výrobků většiny z nich využívají takřka všechny domácnosti. Otázka tvorby kvalitního městského prostředí je, stejně tak jako zajištění potřeb současné společnosti, schizofrenní povahy. Na jedné straně se objevují požadavky na příjemné životní prostředí, pohodlnou cestu do práce, veřejné parky, domácí výrobky a zdravý životní styl. Na straně druhé žádáme snadnou dopravní dostupnost pro osobní automobily, široký výběr zboží z celého světa a nákupy na internetu s dopravou až do domu. 

Hmotné městské prostředí se však vždy vyvíjí v souladu s aktuálními požadavky a potřebami společnosti. Je pochopitelné, že soudobé město má jiné potřeby a jiná pravidla uspořádání, než města středověká, industriální nebo postindustriální. Je však nezbytné, aby nové požadavky, které jsou na města kladeny, byly prováděny s rozvahou a nebylo zapomínáno na rezervy, které stávající městské struktury nabízejí. Ať již jde o již existující volné plochy nebo lokality s tzv. brownfields, vždy je k nim třeba přistupovat strategicky. Velké globální korporace mohou snižovat místní ekonomickou diverzitu, a proto je třeba záměrně podporovat tvůrčí energii lokálních podniků, živnostníků a organizací. Malé podniky, drobní živnostníci a místní organizace jsou ideálními partnery pro navrácení života do opuštěných oblastí stávající struktury města. Nemají zásadní požadavky na funkčně efektivní provoz a vždy jsou schopny lépe se přizpůsobit stávajícím místním podmínkám.

 

Zdroj: scmagazine.cz